1. Watsonovi

14. července 2008 v 16:00 | Shany Ann Farrel |  Rodičovské trable
Tááák! Velká akce! První kapča k mojí povídce!
Užijte si jí!!
Kate Watsonová se právě probudila. Ještě chvíli se slastně v posteli převalovala, jenže pak si uvědomila, že v jejím pokoji je něco v nepořádku. Jenže co?! V zamyšlení se její světle modré oči otočily k oknu a musely se přimhouřit pod náhlou spoustou slunečního světla…
Cože?? Světlo?! Kate doslova vyletěla z postele. Vždy, když ráno vstává, je ještě tma, tak jak to, že už svítí slunce? Vrhla pohled na nástěnné hodiny a zaúpěla. Bylo čtvrt na deset!
"Sakra! Sakra, sakra, sakra, sakra! Zase přijdu pozdě! Jestli mi Stewartsová nedá důtku dneska, tak už snad nikdy! Zatraceně, proč ten debilní budík nezvonil?!"Odkopla pantofle, sáhla po tmavých džínách a tričku s drakem a začala se oblékat. Pomalu a systematicky… Co to je za blábol, právě naopak. Vrazila nohy do kalhot a zároveň se snažila přetáhnout si přes hlavu tričko. A aby toho nebylo málo, do toho všeho křičela do schodů na svojí matku… "Mamiiiii! Mami, zaspala sem! Kde jsou ponožky?!" Ale bohužel to nemělo žádnou odezvu. Kate frustrovaně zavrčela s trikem stále natáhnutým přes hlavu se poslepu vydala k prastarému domácímu telefonu. Po cestě se pokoušela stáhnout si z hlavy ten proklatý kus hadru, ale bezúspěšně. Kdo by se jí ale divil? Trika už bývají takováhle protivná… Není divu, že když díky černé barvě svého trika neviděla naprosto nic, nabourala do svého psacího stolu a s nadávkami se svalila na zem. Rozzuřeně zavyla a pak se jí KONEČNĚ podařilo sundat si to škodolibé oblečení ze své hlavy. V záchvatu zuřivosti ho odhodila kamsi za sebe a zavyla znovu, když viděla, že se tričko po jejích hladkých parketách doklouzalo až pod postel. Hodila pohledem znovu na hodiny a pomalu se jí začínala zmocňovat hysterie. Zatímco stále seděla na zemi, začala bezmocně ječet a při tom se bouchala hlavou o podlahu. "Mami! Já sem tak neschopná, tak blbá, tak blbá!! Triko jedno pitomí, koukej okamžitě vylézt zpod tý postele! Mami, pomoc!" Ach, ta puberta…
Ann Watsonová, Kateina matka, důkladně probuzena zvuky vycházejícími z dceřina pokoje, právě vrazila do dveří a vyděšeně se rozhlédla. Čekala cokoli, čekala masového vraha, který bude její holčičce držet u hlavy pistoli, čekala požár, který se šířil po celém pokoji a už byl skoro u Kate, čekala, že za oknem uvidí tornádo… Ale jediné co naprosto nečekala, bylo, že bude Kate sedět uprostřed místnosti., mlátit se do hlavy o zem, hystericky vzlykat a nadávat.Chvíli na ni s otevřenou pusou zírala, ale pak se rozesmála. Taky bývala taková. "Kate, zlato, co se stalo? Proč tak vyvádíš, proboha?" vzala ji kolem ramen a jala se ji utěšit. Co se stalo dneska? Nějaká její oblíbená celebrita se dala s někým dohromady? Kamarádce umřelo morče? Její kluk jí ještě dneska neposlal zamilovanou SMSku? Nebo snad zjistila, že její nejneoblíbenější profesor francouzštiny bude v pondělí suplovat výtvarku? Kate na ní upřela zoufalý pohled. "Co se děje?! Jsem úplně k ničemu, to se děje! Nezvládnu sama vůbec nic, nedokážu vylézt v postele, nedokážu se oblíct a nedokážu přijít do školy včas! Nakonec to dopadne tak, že mi Stewartsová dá ředitelskou důtku a já skončím jako prodavačka naproti v samoobsluze! A to sem chtěla, já blbá, na výšku!" začala znovu plakat. Její matka byla v šoku. "Ale Katy… Co to, prosímtě…" "Jsem blbá, blbá, blbá! Stewartsová i Crow mě zabijou! Pokud mi teda rovnou nedají dvojku z chování…" zafňukala do parket. "Já ti vůbec nerozumím. Proč by ti měl dát profesor Crow dvojku z chování? Ty si zase něco provedla? A proč to říkáš teď??" teď pro změnu civěla Katy. To se její matka definitivně zbláznila? "Co..?Proč by mi měli dát dvojku z chování?! Ne, neprovedla jsem naprosto nic, až na to, že jsem prospala dvě dnešní hodiny… Ale to je naprosto v poho, viď?" Kate na ní koukala jak na cvoka. " Katy, tys neprospala vyučování! Je sobota!" její matce cukaly koutky.
Kate se po ní pomalu ohlédla a zmateně zamrkala. "Sobota…" opakovala po ní zaraženě. "Sobota… Jako, že… Jako, že je… víkend..?" Tohle už Ann Watsonová nevydržela a vyprskla smíchy. "Přesně tak, víkend. Takže… Až se vzpamatuješ ze šoku z tohohle sdělení, obleč se, učeš a vyčisti si zuby. Pak prosím, dojdi nakoupit a potom můžeš jít třeba s Mellisou. Ale, prosímtě, nech tady alespoň dneska tu svojí strašnou pubertu, ano?" Vyšla z pokoje a nechala Kate, aby si to přerovnala v hlavě. Ta ještě asi půl minuty seděla na zemi.
Uvažovala, jestli si z ní náhodou mamka tak trochu nevystřelila. Není náhodou dneska apríl? Asi ne, je květen… Vstala a rozesmála se. Proboha, jak mohla stropit takovou strašnou scénu?
Pobavena sama sebou zakroutila hlavou a vyhlédla z okna na ulici. Úsměv jí zamrzl.
Na sloupku na jejich plotu seděl nějaký pták. Ne vrabec ani kos, ale něco úplně jiného, zvláštního… Tenhle pták byl velký jako kohout, měl zářivě rudé peří a na krajích křídel zlaté pruhy. Rozhodně vypadal velmi exoticky. Zamyslela se. Třeba je to papoušek, který uletěl nějakému chovateli..? Zvláštní, biologie jí vždycky šla, ale o takovémhle druhu nikdy neslyšela. Pomalu se posouvala ke stolu, na kterém ležel její mobil s foťákem. Jenom na chvilinku se obrátila od okna, ale ten pták už tam pak nebyl…

Pozn.: Neukamenovat, pls, je to moje prvotina... Sice strašně krátký, ale vážně nestíhám...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama